Dým se rozpouštěl ve vzduchu,
láska v krvi.
Ochutnal jsem stokrát začátek i konec noci,
hodiny čekání,
vteřiny lásky,
prošlapávaje si stále zřetelněji pěšinu k srdci,
ve kterém hledám léta odpověď.
- snad marně.
Potíc se námahou,
kutálí se moje hlava přede mnou
a odstraňuje mi z cesty kameny
o které bych mohl upadnout.
Jen to srdce, zatím, neodstranila.
Tak na konci cesty stále znovu padám.
- a ona má rty modravé
a šátek na krku.
Z lásky člověk často ubližuje.
Namotávaje si svoje žíly na prst
usměju se, když mi řekneš: "Milý",
ty však pilníčkem si nehty připiluješ
a vyškrábeš mi oči.
Stejně by se na modřidlo v slzách rozpustily.