Odcházeje do sítě důchodového zabezpečení, připravil jsem si denní rozvrh. Nečinnost ničí. Někteří z mých vrstevníků se rozhodli pro universitu třetího věku. Já jsem nejvyšší vzdělání získal již v druhém věku a vědom si pořekadla, že staří lidé se vrací do dětského věku, vytvořil jsem rozvrh pro první stupeň základní školy. Ten obsahoval čtení, psaní, tělesnou výchovu, výtvarnou výchovu, hudební výchovu počty, práce v dílnách a na školním pozemku a také modelářský kroužek. I když události času, kdy jsem do důchodu odcházel, už mnohé naznačovaly, nevěnoval jsem jim pozornost. Nyní už vím jistě. V mém rozvrhu chybí zeměpis a hlavně dějepis, neboť vše, co mi ctění učitelé nalili do hlavy, se ukazuje jako naprosto nepravdivé a je třeba dostat do povědomí zaručeně nové dějinné poznatky. Starověk vcelku zůstává, až na některé detaily. Horší je to v období středověku, neboť Hus nebyl reformátor, ale buřič, byť s tím jeho kacířstvím je situace zatím trochu neurčitá. Pokud se týká Žižky, tak tam už není pochyb. Byl to lapka, násilník, plenič a vůbec. Naštěstí výsledky bitev a jejich letopočty se nemění, ovšem výklad tehdejšího období naprosto zcela. Události jsou to staré, nemluví se o nich každý den, tyhle mezery ve vzdělání by se daly pominout, jenže co s novověkem? Vždyť já žil v přesvědčení, že vznik ČSR v roce 1918 byl výsledkem poměrů po skončené válce, v níž náš dosavadní pán a správce R-U byl poražen a jednotlivé země se osamostatnily. Teď se ovšem dovídám, že TGM uvedl velmoci v omyl a všechno to byl jeden podvod. Že žádný český a slovenský národ neexistoval, že si ho TGM vymyslel, spekulativně z něj udělal československý a bůhví jakým trikem k tomu spolku ještě připojil Zakarpatskou Ukrajinu. Velké těžkosti nastávají v období první republiky, neboť zatímco já jsem uložil do paměti krizi, nezaměstnané, žebráky a jiné nectnosti, nyní vychází najevo, že to bylo nejlepší období našich dějin, kdy všichni byli šťastni. Problém se objevuje i v letech 1938 – 1939, neboť obsazení pohraničního území bylo zcela v souladu s historickým vývojem a české obyvatelstvo v naprostém poklidu opouštělo své domovy se vším majetkem do předem připravených pozic. V protektorátu byl pod okupační správou naprostý pořádek, totální nasazení byla komunisty přeceňovaná drobnost týkající se nepatrného množství lidí a i ti totálně nasazení měli v říši ideální podmínky k životu. Také fantazie o domácím odboji mám zafixované naprosto zkresleně. Především byly vedeny především Skauty a Sokoli. Ostatní odboj, včetně vojenských výsadků z Anglie byl naopak nesmyslný až teroristický. Vždyť Reinhard Heidrich byl velmi vzdělaný a kultivovaný muž, který protektorát spravoval oproti K.H.Frankovi a von Neurathovi téměř jako filantrop. Když to říká jeho rodina, musí to být pravda. Stejně špatně jsem se ovšem naučil i válečné dějiny. Teprve s příchodem hord z východu nastal na našem území teror. Podstatný význam na porážce Německa neměla Rudá armáda, čili SSSR, jak jsem se demagogicky domníval, nýbrž US-Army, neboť teprve otevřením západní fronty se německá vojska začala dostávat do problémů a ustupovat z východní fronty. A vůbec – bez materiálního zásobování ze spojených států by se Sovětský svaz nikdy nemohl stát jedním ze čtyř válečných vítězů. A podle významných zjištění úplně z poslední doby se dokonce dopustil agrese překročením hranic Ukrajiny, a poté i Německa, tedy země, v níž byl Adolf Hitler demokraticky zvolen vůdcem.
Zdaleka největší mezery mám v poválečném období až do roku 1989. Tady musím své vědomosti překopat naprosto gruntu. Především musím nakoupit hodně bílé a černé barvy. Co dosud vidím bílé, musím nabarvit načerno a opačně. Přiznávám, jde mi to ztuha. Ocitám se v situaci, kdy musím přebarvovat nejen informace získané tak říkajíc z cizích zdrojů, ať už exaktních, či umělecky ztvárněných, ale je třeba vymazávat i vlastními smysly poznané skutečnosti a uložit je v paměti podle nových a tentokrát už dokonale pravdivých historických výkladů. Ke všemu mám ještě problém s přítomností, protože zase mám na mozku nějaké bloudivé proudy a to co slyším, nekoresponduje s tím, co vidím a cítím.
Inu udělal jsem chybu, že jsem do rozvrhu nezařadil také dějepis. Ale už jsem si na ten příjemný rozvrh hodin zvykl a tak si dějiny uchovám v původním znění bez současných titulků. Snad i tak dokážu přežít. Či spíš dožít.