Tak to vypadá, že jsem byla poslední v knize návštěv. Co dodat k Vaší další tvorbě? Nic. Jen opět žasnu. Prohlédla jsem si vše jen abych byla v obraze a detaily si nechám až budu mít více klidu a času. U těchto stánek nelze jen tak klikat ze strany na stranu, ale v klidu se zamyslet nad obsahem slova psaného, i nechat oko potěšit. Ráda se nechám uvést do stavu mimo dění, co nás momentálně obklopuje, tíží, co není zrovna takové, jak bychom si přáli, ale je to život.

Tak jsem navštívila po delší době Vaše stránky, a nechala se ,,řečí prostou" zavést někam úplně jinam. Nemám co bych dodala. Hana

Koukám, koukám, po našem ,,čučím, čučím" a nevidím žádný příspěvek v tomto roce!. Tak jen tak, posílám pozdrav z jihu. Hana

vis co je to porad velmi pekne co e da delat jajsem asi nekde zaspala ale ty ne tak at se ti porad dari ahoj

Když jsem přemýšlel, s kým jsem v různých školách seděl v lavici, s jistou nevolí jsem musel konstatovat, že si pamatuji jen Mirka Sobotku v III.B na SVVŠ v Praze. A přitom na rozdíl od jiných spolužáků mne ničím neobohatil ani nezaujal. A pokud se týká těch plodů, či semínek, může za to důchodový věk. Teprve teď mám časoprostor k tomu, abych se věnoval činnostem, ke kterým jsem celoživotně tíhnul, ale buď pocit odpovědnosti, nedostatek sebevědomí nebo jen strach z neúspěchu mi bránil se jim věnovat na plný úvazek. Teď už je to dobré. Žádné obavy z kritických názorů, žádný spěch, abych se uživil. A hlavně žádné pnutí, že je nutné se prosadit. Prostě jen tvorba pro vlastní potěšení, i když tvůrčí napětí je obrovské pořád. Na druhou stranu být mezi vítězi v důchodcovské kategorii potěší. Takové to pionýrské heslo:"překonej sám sebe a vytrvej" ve mně zůstalo.

Už jsem se lekla, že jsi neobyčejně výkonný, ale podle datumu jsem se uklidnula :-). Jen stále žasne, co to v člověku dřímá a dřímá, až nezbývá než začít sklízet plody svého nitra. Nebo zasévat semíka? Těžko říci. Netušila jsem, s kýmže to nakrátko sdílím školní lavici...

Ráda si přečtu co nového tam máš. Tvé básně jsou zajímavé. Prostě mně vždy překvapíš. miluš.

Tak jsem zas navštívil svoje stránky, neboť sem nikdo nechodí a obávám se, že by mi je mohli zrušit. Dokonce jsem si některé stránky prohlédl a přečetl. Shledávám je zajímavé. Ale kterému autorovi se nelíbí jeho vlastní dílo. Takže se chválím a doufám, že se v návštěvní knize objeví i jiný návštěvník.

Opět jsem si prohlédla co nového uvidím.A jako vždy mě udivuješ. Někdy mám pocit, že tě vůbec neznám. Tvé výtvory jsou nádherné. Zase se podívám.

Chvíli jsem zíral na Odíp, až jsem pochopil. Děkuji za pochvalu. Na stará kolena konečně může člověk dělat všechno, nač nebyl dřív čas. S tím srazem spolužáků je to těžké. Nějak jsem si zvykl žít na malém prostoru, čili nerad ho opouštím, ale hlavně jsem si osvojil jisté návyky, kterým rozumí jen ti známí. Takže ty ostatní mohu někdy i nechtíc přivést do rozpaků, případně rovnou urazit. A vyřčené slovo zpátky ani párem volů nedostaneš. Když zavítáš, budu rád, ale nepříliš často stránky měním, neb nepracuji na výdělek, nýbrž pro vlastní potěšení, tudíž velmi pomalu. Aďíp