Vítejte,

       pokud vás nevyzpytatelný osud zavál do tohoto zákoutí internetu.

    Neobjevili jste kámen mudrců, ani zlatý grál. Jen pokus o účast. Neumím si už život bez sítě sítí představit. Ač za mými zády stojí rozsahlá knihovna s množstvím svazků, už dlouho je to právě internet, který vypomůže ve chvílích, kdy pamět selhává.  A jsem si vědom, že tuhle pomocnou ruku nepodává jakési něco, ale konkrétní lidé, jimž nepřišlo zatěžko darovat nejcennější hodnotu - svůj čas - a zveřejnit něco soukromého pro potřeby všech. 

    Po letech, v postavení pouhého příjemce, jsem se rozhodl také přidat něco svého, neboť se nemá jen brát, ale i dávat. Je obtížné posoudit, zda svým příspěvkem jen nezvětším informační veletok nebo obsah těchto stránek bude někomu k užitku, či jen k inspiraci. Nuže, máte-li čas, v tom splašeném světě, posuďte sami. A podaří-li se mi zaujmout Vás, budu to považovat za malou splátku velkého dlužníka. Víc nemám co dodat.

      Chcete-li, pojďte prosím dál, dveře jsou otevřené. A Vaše návštěva je vítaná.

 Mnozí lidé mají své životní motto. Krátké, výstižné, úderné. Jsem asi rozmařilý. 
 Potřebuji k tomu účelu celou písničku. A dokonce se pokouším vnutit ji i vám.

Nemohou-li se lidé setkat in natura, pomáhá k vytvoření představy fotografie. Z toho důvodu ji zveřejňuji. Výtvarník má lidskou postavu výškově rozdělenou na osminy. Z neznámých důvodu je ovšem prezentována primárně horní osmina, případně dvě horní osminy, tedy čtvrtina. Ostatní osminy jsou diskriminovány. Výjimku tvoří umělecké zobrazení mladých žen, kdy se umělec soustředí na druhou, třetí, čtvrtou a zčásti na pátou osminu. S diskriminací je ovšem nutné bojovat, proto já zveřejňuji nejvíc opomíjenou sedmou a osmou osminu. Tak je to spravedlivé.